Dnes je poslední den Fallas, největší valencijské slavnosti a slávy. Loni jsem na Fallas zjistila, že jsem těhotná, teď ten druhý proužek na testu leží v postýlce a hajá. Jinak pro mě Fallas znamená milion lidí všude, petardy, petardové bomby a pyroděti všude a smažené buňuelos s čokoládou k snídani. Pro Jiříka Fallas znamená volno z práce, každý den ve dvě hodiny mascleta (ohňostroj bez světel, ale s velmi velmi intenzivními zvukovými efekty, buší to jako blázen prostě) a každý večer fiesta v ulicích, ženy, víno, zpěv a návrat k ránu. Pro Edu Fallas neznamená žádnou velkou změnu, petardy ho vůbec nebuděj, i když matka nadskakuje leknutím, Eduard poklidně spí dál. Včera jsme se byli projít centrem s Edou v šátku a cestou domů už měl hlad, tak si dal kojení v šátku (maminka vyndala prso a uprostřed toho obřího proudu lidí jsme prostě kojili za chůze.) Tady pár fotek, abyste viděli, jaké to je (ale Fallu, jako tu sochu, má Jiřík vyfocenou jenom jednu, nějak to asi není tak důležitý...)
Žádné komentáře:
Okomentovat