Buňol

Tento víkend jsme si jako cíl výletu našli dvě kešky u města Buňol. Za keškami cestujeme často, protože nás vždycky zavedou na nová a zajímavá místa. Nejinak tomu bylo i tentokrát. šli jsme podél říčky k jezírku a k bývalým mlýnům, našli jsme obě kešky i bez souřadnic, zapsali jsme se uhlíkem ze země, potkali jsme stádo ovcí i s bačou a mohli jsme domů. Eda šel opět v šátku, půlku s Jiříkem, půlku se mnou, protože se v půlce výletu potřeboval nechat přebalit a nakojit. 

Serra

Minulý víkend jsme se vydali do hor. Tady kousek za město na místo, kde jsme byli hned první měsíc, co jsme se sem přistěhovali. Obešli jsme menší okruh kolem zříceniny hradu, ale mě z toho teda pěkně bolely nohy. No jo, matka nic nedělá, tak je to poznat. Edulka šel v šátku s Jiříkem a šlo jim to moc hezky. 

Madrid

Někdy se věci sejdou tak, že nemůžete jinak. A tsk se nám sešlo to, že tu byl fotbalový děda zrovna v době, kdy se v Madridu hrálo městské fotbalové derby, a náš fotbalový taťka zjistil, že se dají koupit lístky ("A vůbec nejsou tak drahý, koukej!" Přístě mu to připomenu, až si budu potřebovat koupit něco hezkýho.), a tak jsme prostě nemohli jinak, než naložit našeho dvouměsíčního syna a vzít babičku s dědou na výlet do Madridu. 350 km tam a 350 km zpátky. Bylo tam dost ošklivo a dost velká zima. Cestou jsme potkali i sníh! Ale žerty stranou, byl to moc hezký výlet. Prošli jsme Madrid, přestalo nám pršet, když jsme to potřebovali, kluci si večer užili fotbal, Eda všechno zvládnul, cestou tam krásně spal, cestou zpátky nespal vůbec, ale byl hodnej. Měli jsme skvělé ubytování, luxusní apartmán kousek od centra za velmi dobrou cenu, to fakt doporučuju všem, kdo pojedou do Madridu (a nejen tam, mají pobočky i jinde): apartmány Eric Vökel. Edovi tam šlo spát a dokonce i kakat v noci do umyvadla, takže dobrý.

No a já mám největší radost z toho, že jsme se cestou zpátky stavili v Ikee a dostali jsme od prarodičů nové křeslo! Náš gauč je totiž jeden velký prosezený molitan a naše nové křeslo je skvělé! Akorát se tu na něj stojí fronta, líbí se na něm všem, Edovi, lidem i psům. Jakmile člověk vstane, je ihned podsednut psem. 

Babička a děda č.2

Přijeli za námi, a hlavně teda za Edulkou, na návštěvu babička a děda z Hněvošic. Přivezli nám spoustu dobrot a spoustu krásných dárků a oslavili jsme ještě jednou Vánoce, náš skvělý stromeček, složený z ŽIVÝCH větví v plastovém barelu, přežil až do začátku února, kluk jeden šikovnej. A tady jsou fotky z našich společných výletů a zážitků.

Chulilla:

 

Pláž:

Látkové plenky

Používáme látkové plenky. Nějaké info najdete třeba zde a zde. Papírové jednorázovky jsme měli jen v porodnici a pak první týden doma a moc se mi to nelíbilo, a tak brzy došlo na naši látkovou výbavu.

Chtěla jsem látkovky z několika důvodů, jednak je mi to sympatičtější, což je ale zcela subjektivní důvod, a jednak - objektivně - je to ekologičtější (u jednorázovek jsme museli vynášet koš každý den), levnější (mini jednorázovky jsou děsně drahý), příjemnější pro mimino (v těch jednorázovkách byla jakási síť jako mají pánský plavky), zdravější (klukům se nepřehřívají kulky) a pohodlnější (nemusíte sledovat akce v obchodech, chodit je kupovat a skladovat zásoby.)

Samozřejmě mají látkové pleny i nevýhody, hlavně se musí prát. Ale to není zas tolik práce, hodit to do pračky a pak pověsit (v šestinedělí by se čtvercové pleny měly i žehlit, ale pak už to není nutné.) A pořízení výbavy na začátku vyjde na hodně peněz.

K té ceně. Na netu najdete různé tabulky a srovnání, třeba tady. Že jsou papírovky drahé, víme asi všichni. Mně to připadalo, jakoby to dítě každý týden pokadilo jednu dvacetieurovku a hezky jsme ji vyhodili do koše. U látkovek záleží, jaký druh si vyberete. Nejlevnější a základní varianta jsou klasické čtvercové pleny (asi 40 Kč/ks) a svrchní kalhotky (asi 300 Kč/ks). Nejdražší a nejjednodušší varianta jsou plenky vše v jednom All In One (asi 500 Kč/ks). A pak jsou různé druhy mezi tím. Dá se pořídit výbava za 2000 Kč i za 15000 Kč. A na další dítě můžete použít to samé, a to už se rozhodně vyplatí.

Takže naše výbava (zatím mi to tak zcela vyhovuje a stačí) je takováto: 

• 30 ks čtvercových Libštátských plen (lepší by byly ty extra kvality, mají vyšší gramáž, ale jde to i s těmahle)
• standartní sada Bamboolik (savé a jednoduché, ten systém se mi moc líbí, jenom déle schnou)
• 6 plen vše v jednom Frugi, BumGenius, 2 Rumparooz, Econappi, Simplex
• 20 ks žinek Ikea do čtvercovek pro zvýšení savosti (superlevné)

Svrchní kalhotky:

• 2 novorozenecké PUL Haipa-Daipa S a Imse Vimse NB
• 3 Bamboolik PUL ze standartní sady

Dál máme na vyzkoušení toto, používáme, ale není to nutné, možná časem to bude užitečnější:

• 2 kalhotkové pleny Anavy a Tots Bots (hodně oblíbené, ale zatím mě moc nezaujaly)
• 10 ks čtvercových plen bambusových Hybler (víc sajou než bavlna, ale ne o tolik, stačily by bavlněné)
• svrchní kalhotky vlněné Disana a fleesové Anavy (jejich čas teprve přijde, jsou prodyšnější než PUL)

Takže naše výbava, ta, kterou opravdu potřebujeme, vyšla asi na 8000 Kč. Není to málo, ale teoreticky už za plíny nemusíme utratit nic víc. Prakticky se uvidí, jestli nám to takhle bude pořád vyhovovat a taky jestli odolám pokušení, protože ty plíny jsou prostě děsně hezký.
Ještě chci říct, že vůbec není důvod se těch látkovek bát, je to úplně normální věc a není to ani nechutný (bobky zachytí separační plena, to je jako papírový kapesník, který se s bobkem vyhodí do koše, bez bobku se dá vyprat a použít znova) (a skladujou se v zavřeném koši v síťce, ta se pak jen celá  šoupne do pračky). Kdo bude mít otázky, klidně mi pište.

Rohlíky

Pro velký úspěch našich pečených dobrot jak tady u nás doma, tak na internetu (buchtičky dostaly celý jeden komentář!) jsme se s Bety daly do tvorby posledního kousku, a to rohlíků. Našly jsme jiný recept, než na housky, jejichž těsto bylo s jogurtem, abychom vyzkoušely, co bude lepší. Dopadlo to ovšem remízou, mně chutnaly víc rohlíky, Bety housky. Takže vám všem doporučujeme upéct obojí a rozhodnout se podle vlastních chuťových buněk.

Dva měsíce

Eduardovi už jsou dva měsíce! Váží 4750 g a měří 56 cm. Mně teda připadá, že už je odrovskej, minimálně dvakrát větší než když se narodil. Tatínek ho už skoro neunese, hrozně ho bolej ruce, když Edu chvíli nosí. A jinak je náš syn samozřejmě nejkrásnější, nejšikovnější, nejchytřejší a nejúžasnější na světě. Dneska se například naučil napodobovat Legínu, když nás zdravila oblizováním, Eda vyplazoval jazýček úplně jako ona. No radši se podívejte některé fotky z poslední doby.