Pupkové fotky s mini pupkem

Jednou z věcí, které jsme v Česku stihli, bylo focení s Luckou Peškovou, která nám fotila i svatbu a dělá nejkrásnější fotky na světě! Těhotenský pupek sice není žádnej obr, na to, že jsme v té době byli už v osmém měsíci, ale bobeš asi nepotřebuje větší bazén, tenhle mu stačí. Z fotek jsme nadšení, jsou úžasný! Vzali jsme sebou i psíky a i jim to tam moc sluší. Pár jich dám sem a ostatní jsou zde.

Náš Brio vůz

Jiřík už je zpátky doma z konference, tak se můžem pustit do příprav, teď už doopravdy a se vším. Takže dneska peru miminkovské oblečky, jsem zvědavá, kdo a jak je bude žehlit, ideální by bylo položit jich deset na prkno a přejet najednou... A představuji vám náš nový vůz, který jsme si přivezli sebou z Česka (protože tam je asi o půlku levnější než tady), jmenuje se Brio Go a je Švéd. Základní požadavek na kočárek byl, aby se do spodního košíku vešli oba psouni, tak jsme to hned museli vyzkoušet. A vejdou se tam! Dokonce tam i nastupovali sami! Jsou děsně šikovní. A myslím si, že to bude jejich velmi oblíbený způsob dopravy, obzvlášť v těch zdejších teplech...

Měsíc!

Tak a je to přesně jeden měsíc do termínu porodu. A právě mi začalo opravdový těhotenství. Píchá mě pupík, i když jdu jen na malou procházku s psíkama, chodím čůrat třikrát za noc, bolej mě kyčle, jak se roztahujou... A podobné radosti. Takže se asi máme na co těšit, ten poslední měsíc. A už jsme začali s přípravami, vyprala jsem první pračku miminkovských věcí, v průběhu praní přestala fungovat voda, pračka psala eror, ale rozběhla se, pak volal člověk, že voda je spravená, ale tekla uplně hnědá, takže jsem první pračku musela prát dvakrát. Dneska mám v plánu další, tak uvidíme, jak to půjde... A tady jedna děsně roztomilá fotka Legínky a pupíku...

Problémový koláč

Manžel odjel. Nechal nás tu napospas těhotenství a hormonům. Hormony jsou mrchy. A tak abych zahnala zlé hormony, upekla jsem skvělej koláč s drobenkou a se švestkama! (Recept zde.) Jenže to by bylo moc jednoduchý, sníst koláč a být spokojená. Milý koláč mě pěkně zlobí, jakmile si dám kus nebo kousek nebo jenom trošičku, hned je mi divně. Miminu se asi nelíbí takové cukrové bomby. V tom se, můj malý drahý, dost rozcházíme. Nicméně po pěti pokusech putoval zbytek koláče do mražáku, kde čeká na Jiříka! Není to fér, měl být pro mě... Ale to je život, asi bych si na to měla zvyknout... 

Braunův betlém

Jelikož nás čekala cesta do Hradce pro překvapení, stavili jsme se cestou v lese, podívat se na Braunův betlém. Tam to máme rádi, krásné sochy přímo v lese, nikde nikdo není, psouni se proběhnou, my se podíváme, není to nijak náročné, vhodné i pro těhotné. Za pár let už tam ty sochy nemusí být, zásluhou buď lidí nebo počasí... Tak jsme tam raději jeli, abychom je ještě stihli.

ZOO Dvůr Králové

Po mnoha a mnoha letech jsme vyrazili do ZOO. V podstatě kvůli psům, užíváme si v Česku, že se se psama může na různá místa, ne jako tady ve Španělsku, kde nesmí nikam. Španělé jsou buřti. No a ještě byla oslava dne zvířat a psíkové měli vstup zdarma. Tak jsme šli na rodinný výlet do ZOO a bylo to supr! Zvířatům se naši psouni moc líbili, chodili se na ně dívat všichni, lemuři, surikaty i tygři. Ke konci už byly mé těhotenské nohy unavené, kolik tam bylo všude zvířat. Pár fotek psíků v akci:

České drobty

Tak už jsme zpátky ve Španělsku. Je to trochu smutný, protože všichni ostatní zůstali v Česku. Ale měli jsme se tam krásně, navštívili jsme spoustu lidí, zvládli jsme i nějaké výlety. Přidám podrobnější zprávy, ale jelikož jsme tam v Česku nechali nabíječku na počítač, funguje nám jen stařík, s kterým je to jako výcvik trpělivosti, všechno mu trvá sto let a občas prostě přestane pracovat. Ale trpělivost se nám bude hodit, že ano. Tak zatím pár drobných fotek z naší české dovolené...

Psi okenní

Psi gaučoví

Psi zahradní

Psi hrabací

Radhošť

Včera jsme vyrazili na Radhošť. Chtěli jsme na výlet na hory, ale výlet odpovídající osmému měsíci těhotenství, a tak jsme zvolili Radhošť. Hezky jsme dojeli autem na Pustevny a pěšky jsme došli k soše Radegasta, sice jsem se zadýchávala dost rychle, ale jinak to šlo dobře. Až na tu zimu, kdo by si před dvěma týdny ve Valencii v 30 °C myslel, že tady na horách budou 4 °C. Ale zimu jsme úspěšně zahnali v jedné z malovaných chalup, kde měli obří kynutý borůvkový knedlík!

Kokinové překvapení

Od mého nejdražšího manžela jsem dostala nejúžasnější dárek k svátku. Dobroty od Kokina! Takové jsme měli na svatbě, ale tam jsme si je nestihli dostatečně užít. A já jsem na ně furt myslela a vymýšlela, jak to udělat, abychom si zase mohli dát... A Jiřík to vymyslel za mě a úplně to zařídil! Tak jsem dostala dobrůtky, jsou úžasný a přála bych si, aby vydržely na pořád.

A když už jsme u těch dobrůtek, přidávám jednu fotku ještě z Milána, kde jsme našli obchod "Obal si své Magnum!" To byla snad nejlepší věc v celé Itálii!

Svatba Ren a Kubýka

V sobotu 28.9.2013 jsme měli tu čest být přítomni na svatbě Ren a Kubýka. Svatba to byla krásná a veselka velmi veselá. Teda navštěvovat takovéto akce v těhotenství není úplně nejlepší, jednak si přiznejme, že bez alkoholu to není taková sranda jako s alkoholem, a jednak člověk s pupkem nevydrží tolik, jako bez pupku. A to jsme začínali s hendikepem, jelikož jsme přijeli ve tři hodiny v noci z pátka na sobotu rovnou z Itálie. Jiříka to ale vůbec nebrzdilo! I tak jsme si to moc užili a byla to skvělá svatba! Tady pár fotek na ukázku a všechny naše fotky tady.